Odra-Neisse-Oder-Neisse :-)

Ve dnech 2. – 21.8.2014 jsme podnikli cestu  z Bohumína okolo řeky Odry k moři, i když se řeka Odra vlévá ve Szczecinie do szczecinskeho zalewu. Nakonec jsme dojeli jinam ale to vyplynulo z průběhu cesty. Ne proto, že bychom to nezvládli ale rozhodli jsme se prostě jinak :-) První část cesty vedla Polskem až na hranici s Německem v Gubinu a pak jsme pokračovali po německém břehu Odry do Loeknitz See, což je na úrovni Szczecina a tam jsme to otočili a vrátili jsme se po vlastní ose zpět po radweg Oder-Neisse do Hrádku nad Nisou. Z Hrádku nad Nisou jsme se již vraceli vlakem. Celkem jsme na kole ujeli 1333 km. Byl to moc pěkný výlet.

Zbytek blogu o této cestě je přepis deníku. :-)

Fotogalerie

Sobota 2.8.2014 Bohumín – Jezioro Srebrne (87 km)

Ráno jsme na cestu vyrazili v 7:35. Z Bohumína do Polska. Z Polska do Hatě. Z Hatě do Tworkowa. Z Tworkowa vede velmi pěkná cyklostezka do Bienkowic. Z Bienkowic do Raciborza je cesta hliněná, která přechází v rozbitý asfalt podél železniční trati. Na začátku Raciborze se napojuje na nově vybudovanou cyklostezku po protipovodňové hrázi okolo kanálu Ulga. Člověk tak projede celou Raciborz, aniž by vjel do města. Za Raciborzí se cesta zvlní cestou do Lubice, kde okolo domu Eichendorfa se spustí zpět k řece Odře a po jejím levém břehu se jede chvíli po žluté turistické značce Szlak szkol mniejszosciowych. Tato oblast je osídlena poláky a němci a jsou zde dvojjazyčné nápisy.

Před Ciskem je most do Bierawy. V květnu jsme zde bez problému projeli, ale nyní zde už dělají násep na nový most, tak jsme kousek tlačili bahnem. Od Bierawy do Kiedzerzyn-Kozla jsme jeli po turistické značce až ke kruháči v Kozlu. Odtamtud do Januszkowic k Srebrnemu jezioru je to již bez značení po silnici. Stále mě při jízdě zlobila přehazovačka, pozoroval jsem tedy řetěz a všiml jsem si na jednom místě, že je nějaký křivý. Zastavil jsem a bližší prohlídkou jsem zjistil, že je prasklý jeden článek. Přenýtoval jsem to a jeden článek jsem vyhodil.

Proti květnu bylo v kempu docela plno. Okoupali jsme se v jezeře a po večeři zalezli do stanu. Noční klid je zde od 23:30 do té doby se poláci předháněli kdo si pustí radio hlasitěji. Zvláště písnička kde se rýmovalo „cuda a uda“ se jim líbila velmi a hráli ji tolikrát, že jsem měl strach, že mi bude znít v uších do konce života. Ale ve 23:30 se kemp sklidnil a v noci bylo relativně klidno.

Neděle 3.8.2014 Jezioro srebrne – Popielow kolonie (76,6 km)

Ráno jsme se vzbudili včas a docela šikovně jsme se i sbalili ale při odjezdu mi prasknul další článek na řetězu. A nýtovačku jsem měl takovou ohlou, naštěstí mají v kempu docela slušně vybavenou dílnu a tak jsem opravil nýtovačku a posléze i spojil řetěz tak, aby mi nepraskaly články. Asi SRAM není určen k nýtování :-)

Je neděle, není velký provoz na silnici a tak na Opole valíme po silnici 423. Cesta pěkně ubíhala a tak jsme hladce projeli Opolí a na konci Opole jsme chvíli hledali cestu na most přes Odru. Na street view na google maps jsem si to nakoukal ale to tu křižovatku teprve budovali a tak se na to nedá spolehnout. Ale skutečná stavba je udělaná rozumně, cyklisti jsou vedeni po samostatné cyklostezce mimoúrovňově na most do samostatného pruhu a za mostem je podjezd pod silnicí na druhou stranu. Skvělé, sice není to vykosené a pichláky tam rostou do výše očí ale aspoň jsme se nemotali přes silnici mezi autama. A za cestou už jsme se napojili na polní cestu značenou modrou značkou Szlak rzeki Odry. Jakmile ale značka odbočila do polí my jsme se drželi raději asfaltu. Sice jsme si kvůli tomu zajeli asi 5 km ale to nevadí. Kousek za Popielow kolonie jsme odbočili do polí a protože už bylo 18 hodin a blížila se bouřka, tak jsme se optali u domku sedícího poláka a na jeho poli jsme si postavili stan pěkně v závětří hustých keřů, tak aby na nás nebylo vidět a aby na nás nefoukalo, a po uvaření a snědení večeře  jsme zalezli do spacáku. Bouřka se nakonec vybouřila mimo nás. Sice jsme viděli blesky a slyšeli hromy ale déšť spadnul někam jinam, než jsme byli my.

Pondělí 4.8.2014 Popielow-Kolonie – Wroclaw (84,5 km)

Kousek od pole na kterém jsme přenocovali byla polní cesta s cyklistickou značkou ale cesta byla tak rozbahněná, že jsme se raději vrátili k asfaltu a po silnici jsme projeli Popielow a Brzeg. Od Brzegu až po Lipku po asfaltu a značeno modrou značkou. V Lipce začíná žulová kostka ale dalo se jet po chodníku. Na konci Lipky je 4 km polní cesty s kalužemi a bahnem. Andrejka poprvé spadla a narazila si sedínku. Pak byl chvilku asfalt a přes ptačí oblast Natura 2000 luxusní šotolinová cesta až k trati a pak okolo trati asi 200 metrů hlubokých kaluží na panelové cestě. No raději jsme ten úsek tlačili. Ale pak až do Wroclawi asfalt.

Ve Wroclawi jsem směřoval k hotelu Wodnik, kde měl být kemp ale jak mi sdělila recepční v hotelu tak ten kemp je již dávno mimo provoz a na internetu mi našla cestu ke kempu v olympijském areálu. A vytiskla mi mapku takže jsme nebloudili ale snadno kemp nalezli. Za Odrou jsme překonávali docela vysoké schody a pak ještě jedny těsně před kempem, kvůli podchodu pod tramvajovou tratí.

Než jsme postavili stan začalo pršet, takže jsme stan stavěli opravdu rychle a než se holky stihly okoupat, tak jsem měl vařeno. Těstoviny s gulášem  a pro sebe kapučíno, aby mi bylo dobře :-)

V noci sice trošku hluk od silnice a železnice ale to už tak ve městě bývá. spali jsme až do 8 hodin.

Úterý 5.8.2014 Wroclaw – Wolow (54 km)

V noci se vypršelo a ráno sice bylo pod mrakem ale už aspoň nechcalo. Povídal jsem si se sousedem z bydlíka. Povídali jsme o kolech a řekl mi zajímavou věc. Důvod proč poláci jezdí málo na kolech ačkoliv mají rovinatou zemi je prej v tom, že poláci mají přesvědčení, že na kole jezdí socky a znakem blahobytu je jezdit autem. :-) Jako u nás. :-)

No vyjeli jsme relativně pozdě a dvakrát jsem foukal zadní kolo až jsem si všimnul restaurace Gyros a tak jsme zašli na oběd a po obědě jsem raději zalepil duši. A než jsme z Wroclawi vyjeli úplně, tak jsme lepil ještě jednou. Od kempu jsme na konec Wroclawi najeli 22 km.

Přes Odru jsme chtěli jet prámem ale mezitím postavili most, s krásným širokým pruhem pro cyklisty. Před Wolowem bylo nákupní centrum a tak jsme tam zašli na záchod a doplnili vodu a nakoupili a po široké krajnici po silnici s číslem dojeli skoro do Wolowa. Na kopci nad Wolowem se mi zalíbila cestička vpravo do kopce, kde jsme  si postavili stan, okoupali se vodou z petky a šli spát. Najeli jsme toho málo ale projeli jsme Wroclaw.

Středa 6.8.2014 Wolow – Grembocice (75 km)

Ráno jsme vyjeli dost brzo, jak už bývá zvykem, když se spí nadivoko :-) A projížděli jsme zvlněnou zalesněnou krajinou. Další plánovaný prám byl zase stavbou mostu zrušen. Ale most zase s parádní širokou cyklostezkou.

Jedeme skoro pořád po asfaltu, jen jeden úsek vedl po červené značce lesem po lesní cestě občas s pískem tak jsme chvilkama tlačili. Před Glogowem jsme začali hledat místo na spaní a tak jsme vjeli do malého pohoří. Okolo jedoucí cyklista se s námi dal do řeči, jen aby nás upozornil, že jestli budeme pokračovat dále tím směrem tak nás čekají docela výživné stoupáky a jak jsme naloženi natěžko tak to bude docela maras :-) Ale poradil nám, kde by spal, kdyby byl v naší situaci, což nás nijak neinspirovalo a tak jsme si našli vlastní cestu. Po panelce jsme dojeli k nějaké šachtě a z ní jsme odbočili k posedu a na malém plácku jsme postavili stan, osprchovali se z petky a přespali jsme. Celou noc nám do snu hučela blízká šachta. Těží tady břidlicový plyn a aby mohli vrtat, tak to podloží zmrazujou a to byl ten hukot.

Čtvrtek 7.8.2014 Grembocice – Czarne (78 km)

 Ráno jsme sbalili a popojeli na dětské hřiště, kde jsme uvařili snídani a v blízkém domě vyprosili vodu na další cestu. Opustili jsme cestu do Glogowa přes Dalkowskie wzgórza a po silnici 298 jsme pohodlně, téměř po rovině, po široké krajnici dojeli do Glogowa. Na silnici je silný provoz a tak nás provází stálý hluk z projíždějících aut i když nás objíždějí velkým obloukem ohleduplně. Z měst co jsme v Polsku projížděli byl průjezd Glogowem asi nejsložitější ale nakonec se nám povedlo se z Glogowa vymotat a nalézt silnici 292. Na začátku města Bytom Odrzanski jsme natrefili na koupaliště a největší horko přes poledne jsme přečkali ve vodě. :-)  (12 zlotých vstupného)

Projeli jsme Nowa Sol a na konci města nás zlákal poutač na ubytování Agroturystyka Uroczysko Bobrowniki 2 km. Po dvou kilometrech do kopce jsme dojeli k pozlacené bráně s domofonem. Na dotaz na možnost přespání nám mužský hlas oznámil, že „zapyta žony“ :-) No a žona nesouhlasila tak jsem mu slušně vynadal ať nedává na poutače ubytování stan a karavan, když tam stanaře nechce a mírně nasrán jsem zavelel k odjezdu.

V mapě jsem pohledal další možnosti ubytování v okolí a cestou v Czarne jsme natrefili na ceduli Agroturystyka a tak jsem se zašel zeptat chlapů co seděli u piva na dvorku na možnost stanování. Mám se prý zeptat hospodyně. Hospodyně, taková milá sympatická paní, řekla, že ubytování ve stanu je o WC a sprše a šla se optat chlapů jestli jim nebude vadit, že budou sprchu a WC sdílet s náma. Chlapi – dělníci co pracujou na stavbě se osprchovali a pak nám uvolnili sprchu a WC. Než se holky ošplíchaly navařil jsem večeři a pak jsme si šli sednout k ohni pokecat s polákama o životě, politice a tak :-)

Ráno jsme šel dojednat cenu za nocleh a zaplatili jsme 40 zlotých :-)

Pátek 8.8.2014 Czarne – Krosno Odrzanskie (78 km)

Podle rady paní domácí jsme vyjeli po nejpřímější cestě k přívozu a konečně jsme se svezli přívozem na pravý břeh řeky Odry. Za přívozem je v mapě malovaná červená značka po protipovodňové hrázi a tu jsme chtěli vyzkoušet. Zpočátku pěkná polní cesta se po chvili změnila v zarostlou stezku s kalužema v traktorem vyjetých rygolech. Na nejbližším sjezdu jsme tuto variantu rádi opustili a sjeli na silnici do Sulechova. Od Sulechova byl asfalt jen na polovině cesty. Míjení se s auty je silně adrenalinová záležitost. Před Krosnem Odrzanskim sice už je asfalt na celé silnici ale jsou v něm vyjeté tak hluboké koleje od kamionů, že není šance z této koleje vyjet a vyhnout se srážce. Když v protisměru jely dva kamiony, nějaká piča chlap v audi se rozhodl předjíždět, takže se v protisměru valily dva kamiony a vedle nich v našem pruhu proti nám audina, která nějakých 20 metrů přede mnou udělala sprostou myšku a kamionu před čumákem uhnula z našeho pruhu. Musel jsem zastavit ale bylo to tak rychlé, že jsem si fakt myslel, že nás zabije. :-(

Jak až dosud byla celá cesta víceméně v pohodě, tak na silnic před Krosnem Odrzanskim jsme zažili ještě jednu adrenalinovou zkušenost a to v kopci, když jsme tlačili kola tak zezadu jedoucí a troubící kamion nás donutil uskočit i s kolama ze silnice. Sice ho chápu, že nemohl zpomalit, protože by se v kopci už nerozjel ale příjemné to nebylo. :-(

V Krosnu Odrzanskim jsem naplánoval nákup masa a potravin a po dojezdu do kempu upéct maso, uvařit brambory a udělat si fajn večer po dni plném zážitků. Do obchodu jsem proto vyslal Pavlu s Andy a zatímco jsem hlídal kola povídal jsem si s řidičem vedle mě stojícího auta o stavu kempu. Povídal mi, že kemp je v provozu ale, protože je pátek lze očekávat, že tam bude plno a že bude „halas do rana“.

A pak se okolo kol začal motat chlap v triku s bicyklama a lámanou češtinou mi povídal, že má doma taky taková kola, že je sbírá a jezdí na nich . Kousek od něj stála mladá dívka a usmívala se moc pěkně. A tak jsem s ním dal do řeči. Ptal se kam jedem a když jsem mu povídal o svých plánech, tak mi poradil, že nemám jet na Franfurt nach Oder ale, že kousek od Krosna je Guben a, že od tama už mohu v pohodě pokračovat po německé straně a že němci mají mnohem hezčí stezky pro cyklisti. A, že mi ukáže cestu jak tam dojet. No a já mu řek, že je to od něj velmi milé, že nám chce ukázat cestu ale, že já tento den spíše plánuju už nocleh a že buď pojedu do kempu anebo, že kdyby měl zahradu a nevadili bychom mu, že bychom mohli přespat u něj :-)

A tak jsme se dohodli a on jel na skutru tak pomalu, abychom mu stačili a vyvedl nás přes město ke svému domu a u něj doma jsme si na zahradě postavili stan a osprchovali se u něj doma a uvařili si u něj jídlo a protože je vegetarian, tak s díky odmítl naše pozvání na večeři ale povídali jsme si o lehokolech a o číně a o army hadrech a o cestování a cizích jazycích. Prostě bylo to moc fajn setkání s Tedym a s jeho dcerou Julií. :-)

Ráno nás navedli na cestu do Guben a je to prej 25 km :-)

Sobota 9.8.2014 Krosno Odrzanskie – Bresinchen (56 km)

Cestou jsme zajeli k Tedymu do jeho obchodu s vojenským materiálem a pak jsme vyjeli směr Guben. Jenže jsme neodbočili na Guben ale až na hlavní tah na Gubinek a tam to bylo o život. Auta tam jezdila moc rychle a tak jsme hned jak jen to bylo možné odbočili zpět směrem na Krosno Odrzanskie a pak jsme po bočních cestách v horku a v silném protivětru makali jak blázni celých 46 km do Guben. Chvílema jsme sice jeli z mírného kopce ale protivítr byl tak silný, že nám to připadalao jakobychom jeli do kopce. Na tachometru jsme dosahovali rychlosti 11 – 14 km/h.

Konečně jsme dojeli do Gubinu a na kraji města jsme nakoupili jídlo a na ostrově mezi Gubenem a Gubinem jsme pojedli. A pak jsme překročili hranici do Německa a najednou jsme se ocitli ve světě, který nám připadal normální. Auta jezdila ohleduplně. Městem vedly asfaltované cyklostezky mimo největší provoz. A tak jsem naši výpravu směřoval k nejbližšímu kempu v Bresinchen. A to je kemp u jezera a v tomto hodně horkém dni to bylo moc fajn skočit do jezera a koupat se :-)

Polskem je ujeli celkem 588 km.

Neděle 10.8.2014 Bresinchen – Helena See (53 km)

Ráno jsme se v jezeře koupali před snídaní i po snídani. A pak jsme se ještě osprchovali, protože kemp je dost drahý ale sociálky má fakt luxusní. A pak jsme vyjeli na luxusní cyklostezku bez aut a daleko od běžného automobilového hluku. A všude byl takový klid a ticho. Balzám na duši po dosti hlučném provozu v Polsku.

Cestou jsme míjeli soutok Nisy a Odry a pak jsme pokračovali opět okolo Odry. Čau Odra :-)

Je fakt horký den a tak kde můžem zajdem na zmrzku a před Frankfurtem nad Odrou jsme odbočili k Helena See. Hlavně proto, že se před námi objevila bouřková mračna a ve směru na Helena See byla modrá obloha :-) Dojeli jsme k Helena See s původním plánem se jen okoupat a jet dále ale, protože kemp stojí jen 5 € na osobu tak jsme se rozhodli ukončit dnešní etapu a zabydlet se a hlavně se jít koupat. Je děsně horko a tak se nám ani nechce jet dál.

A tak se holky šly koupat a já zatím ležel u stanu dopisoval deník a pak jsem si konečně poprvé na této dovči v klidu četl Hru o trůny. A pak jsme se prostřídali a i já se šel svlažit v jezeře. Kemp je obrovský a jezero taky a je tady hodně hezky a taky je tady dost poláků. A ani se jim nedivím, tak krásné koupání tak blízko hranice :-)

Večer dělaly dvě rodiny v kempu rambajz jak cikáni a tak je vyhodili z kempu. A i když jsme byli v části pro rodiny s dětmi tak hluk z blízké diskotéky dost rušil. A ještě ke všemu je horko a strašně suchý vzduch a tlak jako by ten horký vzduch něco stlačovalo. A v noci se zvednul vítr jak před bouřkou a šišky z borovic bubnovaly na střeše stanů ale spadlo jen pár kapek.

Pondělí 11.8.2014 Helena See – Kienitz Nord (72 km)

Ráno jsem holky vytáhnul z pelechu dost brzo ale šly se ještě koupat do jezera a tak jsme vyjeli opět až okolo 9 hodiny. Cyklostezka od Helena See do Frankfurtu nad Odrou je moc hezká, vede lesem mimo silnice a není to do tak velkého kopce jak jsem se obával, že bude. Včera jsme totiž k jezeru sjížděli z pěkného padáku.

Ve Frankfurtu jsme našli nákupní cetrum a po nákupu potravin jsme ještě zašli na kebab do restaurace. Pak jsme klesli k Odře dlouhým sjezdem a zprvu s levým západním a posléze v protivětru jsme posledních 25 km  dojeli do Kienitz. Tam je kemp u hospody ale ceny mají nastavené jako by tam ani nechtěli hosty. 7 € za osobu 2 € za sprchu a půl ojra za WC a 7 € za stan. No vysrali jsme se na ně a jeli jsme dva kilometry bokem do Kienitz Nord a tam v minikempu na zahradě jednoho starého pána jsme se ubytovali za celkem 12 € (6 € za stan a 2€ za osobu) A v noci krásný klid.

Úterý 12.8.2014 Kienitz Nord – Schwedt (69 km)

Ráno jsme vyrazili na cestu v 9 hodin. Obloha byla modrá jak šmolka a foukal protivítr. Jeli jsme po hrázi a cestou jsme se stavili na zmrzku. Pak jsme se stavili na oběd v přístřešku u cesty a přihnala se bouřka. Pavla přidělal plachtu ze směru větru a tak jsme bouřku v pohodě přečkali s jednou rodinou z Berlína. Ti měli mobil s předpovědí počasí podle kterého mělo být dneska jenom krásně :-)

Ale bouřka se přehnala a udělalo se zase krásně a tak když jsme okolo 16 hodiny dojeli do Schwedtu tak jsme vyhledali Kaufland a nakoupili jsme zásoby. A v turecké restauraci před Kauflandem jsme si dali oblíbený kebab a bylo to fakt mňam. A cestou okolo řeky jsme narazili na Wasser touristische zentrum kde byl kemp a tam jsme se ubytovali. za 15 € za všechno. Moc fajn kemp ale koupání jen do 20 hodin. Pak už jen možnost WC.

Středa 13.8.2014 Schwedt – Loeknitz See (78 km)

Brzo ráno jsme vyjeli a dojeli do Gartzu. Cestou do obchodu jsme objevili kebabárnu a tak jsme se tam po nákupu stavili na obědosvačinu :-) Prostě na vandru se jí tehdy když je co. :-)

Dokud cesta vedla okolo Odry vedla po cyklostezkách ale pak odbočila od řeky a už se táhla po méně frekventovaných silnicích.

Kdybych jako cíl cesty dal Szczecin tak jsme ujeli o 30 km méně ale já do Szczecina nechtěl. Je to velké město a mi se více líbí venku než ve městech. A i tady začla jezdit auta a cesta se začla vlnit a tak za občasné stoupání byla odměnou táhlé klesání :-)

Až jsme dojeli do Loeknitz See do kempu. Celkem normální ceny ale aby nasrali hosty zavedli poplatek za užití WC pul ojra. :-) Ale němci to vyřešili po svém záchody v otevřeném stavu zamkli, aby se nemuselo platit a hotovo :-) Ale je to divný kemp samé chatky a mezi nima je místečko na pár stanů. Asi ti chataři jsou příčinou toho poplatku za hajzly :-)

Rozhodl jsem se nejet k moři a tak jsme cestou tam Německem ujeli 272 km.

Čtvrtek 14.8.2014 Loeknitz See – Schwedt (68 km)

A ode dneška se už vracíme :-)

V noci pršelo celou noc  a tak jsme na cesty na záchod využili konečně i ten skládací deštník co jsem koupil ve Frankfurtu :-)

 Ráno se vyčasilo a tak jsme posušili stan a vyrazili na cestu. V Tantow jsme se rozhodl cestu zkrátit a vyrazili jsme po silnici přímo na Gartz. Netrefil jsme se úplně na cestu co jsem naplánoval ale myslím, že ta co jsme po ní nakonec jeli byla možná i lepší :-) A v Gartzu jsme opět nakoupili a opět zašli na kebab. :-) A pak jsme si vychutnali krásný úsek lesem mezi Gartzem a Schwedtem. A nespěchali jsme a fotili jsme si ta krásná místa, kterýma jsme projížděli. A to s těma vodníma buvolama co jsme je včera viděli někde daleko a dneska byli hned vedle stezky. :-)

Do kempu ve Schwedtu jsem dojeli chvíli po 17 hodině kdy začíná fungovat recepce a kromě nás je v kempu ještě jeden stan. Pavla objevila pračku a sušičku a tak za 1 € vyprala a vysušila všechny naše špinavé věci.

Pátek 15.8.2014 Schwedt -  Kienitz Nord (69 km)

Ráno jsme vyjeli včas ale cestou jsme se stavili v Kauflandu na nákup.  A před Kauflandem je kebab a tak jsme tam zašli na jídlo. A pak jsme koupili pohlednici a potřebovali jsme k němu známku. A paní v obchodě měla známky jen pro Německo a tak jsme se vrátili zpět ke Kauflandu kde je prý pošta. a tak jsme jezdili po Schwedtu celé dopoledne :-)

Vítr foukal proti a bylo pod mrakem a moc to neubývalo a tak jsme zapomněli odbočit a dojeli jsme k vyhlídkové věži u Odry. a vylezli jsme si nahoru a pofotili se :-) Po konzultaci s mapou jsem se rozhodl pokračovat proti proudu řeky až narazíme na značku.

Cestou jsem vymyslel plán na zpáteční cestu. Nechtělo se mi jet vlakama s kolama a tak jsem vymyslel, že dojedem do česka. Tam odložím holky s kolama v kempu a já dojedu vlakem dom a pak se pro ně vrátím s autem a naložíme kola a pohodlně dojedem dom.

To mě uklidnilo jak fajně jsem to vymyslel a cestou jsme se snažili ujet bouřce, což se nám skoro povedlo ale poslední 2 kilometry nás chytla a trošku nás zmáčela. Teda nezmáčela by nás, kdybychom zůstali schovaní v tom altánu pod střechou ale, když přestalo na chvilku pršet, tak jsme vyjeli a ono se zase rozpršelo. A když jsme dojeli do kempu v Kienitz Nord, tak už bylo po dešti.

Pan domácí nás zdravil jako staré známé a tak jsme si povídali, kde jsme byli a co jsme viděli a on nám dal tip na další výlet v té oblasti. Okolo kanálu Odra-Havel na zajímavý výtah na lodě a pak na hezké jezero na koupání, ale to až někdy příště :-)

Sobota 16.8.2014 Kienitz Nord – Lebus (59 km)

 Ráno jsme si udělali 7 km výlet k synagoze a na židovský hřbitov. Ze synagogy je obytný dům ale hřbitůvek je krásný. Je sice malý jako dlaň ale působí jako brána do jiného světa.

Pak jsme vyjeli a cestou jsme zajeli přes hranici do polského Kostrzyna na nákup. Překročení hranice a chvilka jízdy okolo rušné silnice mi stačila na to, abych definitivně opustil myšlenku návratu domů přes Polsko po vlastní ose. času máme ještě dost ale vůbec mě neláká jízda v tom dopravním ruchu v Polsku.

Po návratu do Německa jsme našli odpočívku a uvařili si obídek.

Pohodlnou cyklostezkou jsme po 20 km dojeli k Lebus a tam jsem si na křižovatce všiml poutače k ubytování pro stanaře a karavany. Prostě statkář si za stodolou udělal přípojku na elektriku pro karavany. Posekal louku pro stany a v jedné z bočních budov vybudoval WC a sprchu s teplou vodou. Jednoduché a účelné a stálo nás to 15 € za všechny služby.

Neděle 17.8.2014 Lebus – Bresinchen (70 km)

Ráno jsme se rozloučili se statkářem a s jeho milým psem Milo a vydali se na cestu. V noci byl měsíc nad obzorem obrovský a rudý jak mars ale pak sprchlo a do rána foukalo tak pěkně, že bylo vše suché i stan.

Projeli jsme Lebus i Frankfurt a za Frankfurtem vede cesta po normální silnici a docela dost do kopce. A tam jsem si uvědomil, že nápad mé paní cestou tam k Helena-See byl výborný nápad, protože jsme ze stezky odbočili jen 3,5 km po silnici a pak do Frankfurtu to bylo sice 7 km ale lesem. Kdežto tady to bylo do kopce , po silnici samé zatáčky a to ještě byla neděle a nebyl velký provoz jen osobní auta.

Z Frankfurtu do Eissenhuetenstadt jsme jeli po cyklostezce okolo silnice a tím jsme proti předchozí cestě zkrátili dnešní úsek o 10 km. Sice jsem v Eissenhuetenstadt trošku pobloudil ale za to mohla nějaká veselice co byla ve městě na počest mostu přes který jsme měli jet a davy lidí mě odradily tam odbočit. Nakonec jsme správně najeli na protipovodňový val a díky tomu, že je neděle tak nám ani nevadilo, že část stezky je staveniště, protože jsme nikomu ze stavařů nepřekáželi. A tak jsme po pár kilkometrech opět v kempu u jezera v Bresinchen.

V kempu jsme se seznámili s Martinem a Helenou z Mostu. Vyrazili na cestu před dvěma dny jeli denně přes 100 km a měli toho docela plné kecky ale pokecali jsme a zahráli spolem kostky. A protože Martin si dělal vlastní vozík, tak se mi moc líbily naše Extra Wheely.

Pondělí 18.8.2014 Bresinchen – Weisswasser (88 km)

 Ráno jsme ještě pokecali s Martinem a Helenou a pak jsme se rozloučili a rozjeli se každý svým směrem.

V Guben jsme přejeli do Polska na nákup a po návratu na německou stranu jsme si udělali v pěší zoně svačinku. A pak se zvedl vítr a spadlo pár kapek. Rychle jsme zalezli do průchodu a spustil se liják prudký ale krátký. Jakmile déšť ustal najeli jsme na stezku okolo Nisy a jeli jsme v docela silném protivětru. Jak se stezka kroutila, tak to občas byl dost silný boční vítr, takže jeho poryvy nás nutily šněrovat stezku od kraje ke kraji. Nad nám byla modrá obloha ale za hranicí nad Polskem byla těžká temná mračna.

Ve Forstu jsme hledali nějakou možnost jídla a potkali jsme německého cykloturistu, který je týden na cestě a máujeto 1000 km, prostě toho jede více než my :-) Hledal opravnu kol bo mu praskla špajchla, my mu neporadili ale on nás navedl na čínskou restauraci. Dali jsme si tam nudle a kebab a bylo to laciné a dalo se to sníst.

Po cestě nás dojel a potože už bylo navečer hledali jsme ubytování společně. Podle jeho mapy to mělo být na nějaké kozí farmě. Po cestě jsme minuli dvě kozí farmy. Na té první bydlel zajímavý pán s bílými vlasy a bílými vousy a ten někam zavolal s dotazem zda tam ten pán co poskytuje ubytování na kozí farmě má místo pro pár cyklistů a prej má, takže jsme jeli s tím, že místo je takže tam přespíme. Když jsme tam dojeli, tak nám milý pán ukázal louku na zahradě a sociálky a kozí chlívek upravený jako nocležiště a řekl si o 10,80 € za osobu. Furt mlel o tom, že někde u nějakého jezera je to normální cena a, že on neposkytuje nijak horší ubytování.

Pavla říkala, že tolik nedáme a tak jsme vyjeli hledat jiné místo na nocleh. Podle mapy by měl být další kemp asi po 17 km ale někde jsme blbě odbočili a dostali jsme se mimo mapu. A začla už být docela tma.

Na jedné křižovatce v lese jsme potkali paní s pejskem. Optal jsem se jí kde to jsme a ona se mě zeptala kam se chceme dostat. A když mi vysvětlila jak se tam dostanem, tak se ještě optala jestli něco nepotřebujeme a tak jsem ji řekl, že bychom potřebovali přespat a stačí nám na to jen místo na zahradě. Chvilku přemýšlela a pak, řekla proč ne :-)

A tak jsme s ní jeli k jejímu domu a seznámili se  s její maminkou a jejím tatínkem a na jejich zahradě jsme si postavili stan, použili jejich toaletu a zalezli do spacáku a v klidu strávili noc.

Úterý 19.8.2014 Weisswasser – Rothenburg Oberlausitz (51 km)

Ráno jsme pohladili psa co byl včera tím andělem co vytáhnul paničku na procházku zrovna, v době, kdy jsme potřebovali někoho potkat. Brzo jsme vypadli cestou, kterou nám poradili, na cestě do Polska jsme před mostem odbočili doleva, dojeli jsme k řece a když už jsme byli na stezce, tak jsme na odpočívce udělali přestávku na vaření. Uvařil jsem kaši a Pavla si všimla, že konzerva s gulášem je prasklá a tak jsme si hned po snídani dali guláš s chlebem :-) A ještě jsme do něho přihodili kozáka co Pavla našla, když se šla do lesa vyčurat.

Díky tomuto vydatnému posílení, jsme už další přestávky až do Rothenburgu nedělali a v Rothenburgu jsme si zajeli na Kebab a našli jsme obchod Edeka a tam jsme nakoupili. Zatímco jsme s Andrejkou v obchodě nakupovali venku se přihnal velký černý bouřkový mrak a sosal energii ze země. Vysosal ji i z Pavlínky, která venku hlídala kola.

Cestu z města jsme našli snadno, hlavně protože jsme ssebou měli Andrejku, která si pamatovala kudyma jsme k Edeka jeli a hlavně si všímala kudyma z náměstí vede značka na stezku. A hned za městem jsme zapadli do prvního kempu, který jsme našli.

Nad náma se honily černá mračna a střídaly se s modrou oblohou a my jsme si udělali odpočinkový den. Hráli jsme karty a kostky a uvařili jsme si jídlo a  snědli jsme hromadu ovoce co jsme si nakoupili v Edeka.

Středa 20.8.2014 Rothenburg Oberlausitz (D) – Hrádek nad Nisou (CZ) (77 km)

V kempu jsem ráno pokecal s jednou německou rodinou a očuměli jsme si vozíky za kolo a pak jsme vyrazili na cestu. Na oběd jsme dojeli do Goerlitz a po projetí krásného historického centra města jsme zajeli na jídlo do Polska. Bylo tam přece jen více živo než v německé části města. Hledali jsme další kubabarnu ale jediná okolo, které jsme jeli měla zavřeno. Místní lidé nás navigovali na pečené kuře a tak jsem za poslední zlotky koupil jedno a půl pečeného kuřete a u řeky na lavičce jsme ho sežrali.

Cestou na Zittau jsme projížděli klášterem a před výjezdem z kláštera byla cedule, že se opravdu velmi omlouvají ale je tam asi po 5 kilometrech místo, které prostě musí opravit a že objížďka prostě jinudy nemohla vést.  Chvilku jsme přemýšleli jestli jet tudy či se vrátit a zkusit to jinudy ale protože asfalt byl krásný a údolí nádherné hluboké tak jsme nakonec zvolili tuto cestu. Další krásný úsek okolo řeky Nisy až po 5 kilometrech jsme dojeli k železničnímu mostu, kde si řeka ukousla kus břehu a tak to tam dosypávali a opravovali a objížďka byla do fakt hnusného kopce. Tlačili sme ten kopec každé kolo natřikrát a v závěru jsme ještě sundali brašny a vynesli je solo, pak samostatně voziky a nakonec samotná kola. Zvládli jsme to a tam jsem si řekl, že cesta vlakem i s přestupama nemůže být přece horší a tak, že to zpátky zkusíme zvládnout vlakem všichni a ne jak jsem si vymyslel, že pojedu nejdříve pro auto a pak pojedem autem.

Nahoře jsme si udělali svačinku a pak po prudkém sjezdu k řece na stezku po které jsme dojeli do Zittau a pak do Hrádku nad Nisou a tam jsme vyhledali kemp. V recepci nám dali na podpis oznámení, že v kempu řádí dobře vybavení a těžko polapitelní zloději a že s tím teda jako souhlasíme. Podepsal jsem jim to s podmínkou, že když si zloděje chytíme sami, tak si ho taky sami oběsíme, což vyděsilo recepční natolik, že jsme v noci spali klidně a bez návštěvy zlodějů. Vítejte v česku :-(

Čtvrtek 21.8.2014 Hrádek nad Nisou – Bohumín (vlakem)

Po snídani jsme vypadli na nádraží, cestou z bankomatu jsme vybrali české koruny. Z Hrádku do Liberce jsme jeli německou společností za 125 Kč. Skvělý vlak do kterého jsme najeli i s vozíkem a s brašnama bez toho, abychom museli cokoliv sundávat :-) Ve vlaku jsem kola odstrojil, protože jsme potřebovali udělat místo i pro ostatní cyklisti.

Vlak v Liberci končil a tak jsme vklidu vyložili celý náklad, kola nastrojili na snadnější přesun mezi nástupišti. V Liberci mají dostatečně velké výtahy, takže se kolo do výtahu vleze a vozík se dá snadno odpojit, takže žádná komplikace. Paní na informacích jsem řekl, že chci najít cestu dom s co nejméně přestupama a že potřebuju rezervace a místenky na kola na vlaky, které můžeme použít a paní mi našla rychlík do Pardubic , kde rezervaci nepotřebujem a z Pardubic do Bohumína, kam mi rezervace i místenky, pro nás a pro kola prodala. Celá ta sranda stála 105 Kč.

Sedli jsme si na peron odkud měl vlak odjíždět a využili čas asi 1.5 hodiny na svačinku a četbu a tak :-) Pak přistavili vagony a když jsem se ujistil, že to jsou ty co pojedou do Pardubic, začali jsme nakládat kola a věci do vlaku. Díky tomu, že používáme Ortlieby tak je to velmi snadné odstrojit a nastrojit a tak se to dalo.

Cestou nastoupili dva holanďani, kluk s holkou. Holku jsme i s kolem poslali do druhého vagonu a klukovi jsem pomohl pověsit jeho kolo vedle toho mého. Chudáci cizinci zmlsaní z vlaků jejich společností, si ta svá kola neodstrojili a tak to bylo docela těžké je zvednout a pověsit. Když vystupovali šel jsem jim pomoct. Měli ty brašny přikurtované jako by se báli zlodějů :-) Asi jim řekli, že když si je chytí tak je nesmí pověsit. :-)

V Pardubicích jsme měli na přestup 17 minut a tak jsme docela spěchali a po zjištění, že výtahy v Pardubicích jsou fajn tak akorát na kočárek nebo na invalidní vozík, jsme je složitě přetáhli přes úrovňové přejezdy. U prvního peronu tam někdo instaloval závoru aby zabránil přejezdu naložených kol ale podjeli jsme to.

Do vlaku jsme kola navěsili a usadili jsme se, chvilku jsem si povídal s argentinským stavitelem kol ale já neumím španělsky a anglicky mi to taky moc nejde, tak to byla jen chvilinka :-) Pak jsme se od průvodčí dozvěděli, že ten pán, co jsme si s ním povídal tam má bambusového tandema, tak jsme mu ho šli očumět s Andrejkou a pak jsem ho šel očumět ještě jednou s Pavlou a pak jsme si povídali chvilku i s paní průvodčí. A pak už jsme byli v Bohumíně a doma. Letos to bylo fajn nikdo nás nevykradl v době naší nepřítomnosti.

Celkem ujeto 1333 km Mapy

Bohumín – Jezioro Srebrne

Jezioro Srebrne – Popielow

Popielow – Wroclaw

Wroclaw – Wolow

Wolow – Grebocice

Grebocice – Czarna

Czarna – Krosno Odrzanskie

Krosno Odrzanskie – Bresinchen

Bresinchen – Helena See

Helena See – Kienitz Nord

Kienitz Nord – Schwedt

Schwedt – Loeknitz See

Kienitz Nord – Lebus

Lebus – Bresinchen

Bresinchen – Weiss Wasser

Weiiss Wasser – Rothenburg

Rothenburg – Hrádek nad Nisou 

 

 

Komentáře

Komentáře nejsou pod tímto článkem povoleny.