Litovelské pomoraví

Neděle 25.5.2014 Mohelnice – Olomouc na koloběžce

Nejdříve jsem si v dostatečném předstihu rezervoval místa ve vlacích z Bohumína do Hranic a z Hranic do Mohelnice. Jsou to rychlíky a tak je nutno mít rezervaci pro úschovu během přepravy. Ráno jsme podali koloběžky a jedno kolo do vlaku. Našli jsme si volné místo a v klidu dojeli do Hranic.

V Hranicích jsme přesedli na další rychlík směr Mohelnice a situace se opakovala. V Mohelnici jsme vystoupili z vlaku a protože se chystal další krásný ale teplý den, tak jsme doplnili u paní výpravčí vodu. Okouknul jsem si předem výjezd na cyklostezku na internetu na Google maps přes Streetview. Takže nebyl žádný problém s blouděním ale rovnou jsme najeli na nově vybudovanou cyklostezku. Protože je to mírně z kopce pohodlně jsem se  svezli a kde to bylo do kopce, tak jsme se vůbec netrápili a koloběžky jsme pohodlně vytlačili do kopečka :-) Jen Andrejka si to na kole vyšlapala, protože je už velká holka a na kole člověk vnímá kopečky jinak než na koloběžce. :-)

V Litovelském pomoraví řeka Morava jednak meandruje ale taky se rozděluje do několika říčních ramen. Což třeba Litovli přineslo název Moravské Benátky. Ale to množství ramen je asi tak jediné co má Litovel s Benátkama společné. Cesta je jinak vedená buď po málo frekventovaných silnicích nebo úplně mimo, většinou po rovince občas mírně z kopečka. Prostě na kolobku moc fajn a na kolo úplně pro malé děti. Tak nám cesta pěkně ubíhala a my jsme jeli a občas jsme posvačili. Až před Olomoucí jsme narazili na pěkný hřbitov s lavičkama na kterých jsme si zdřímli, jednak protože bylo dost horko, druhak protože bylo dost času a třeťak, protože se nám chtělo . :-)

Po odpoledním zdřímnutí jsme se šli kouknout na nízkoenergetický dům Centrum ekologických aktivit. Stálo to majlant ale naštěstí šly prachy z Evropské unie a tak má člověk dobrý pocit, že peníze co do unie strkáme se nám v podobě takových zvláštností jako je Centrum ekologických aktivit vrací. ;-)

No a pak už byl večer a dojeli jsme do Olomouce. Měli jsme ještě dost času tak jsme si sedli do stínu na náměstí a pozorovali lidi. Koupili jsme si nanuky a pozorovali jsme lidi a u toho jsme jedli nanuky. :-) Fakt zábava. :-)

Měl jsem rezervaci a místenky na večerní vlak. Na nádraží nejprve dlouze vystupovali z vlaku dřevárníci co jeli se spoustou dřevěných zbraní a jiných zavazadel z nějaké akce a tak jsme nastupovali až poslední do vlaku ale dřevárníci jsou fajn a pomohli nám naložit kolo i koloběžky do vlaku a ty jsem pověsil do závěsných háků ve vagonu, kde jsme měli místenky a za chvíli jsme už vystupovali v Bohumíně.

Ujeto 42 km  koloběhem.

Komentáře

Komentáře nejsou pod tímto článkem povoleny.