INN, ZILLER a DONAU první týden

Ve dnech 3.-23.8.2013 jsme moje paní a já a naše dcerka uskutečnili první delší cyklovýlet, údolím Innu, Zilleru a Dunaje. Celkem jsme najeli přes 1000 km na kole a nějaké nezbytné kilometry k tomu autem a vlakem.

sobota 3.8.2013  Bohumín – Kunžak

Ráno jsme vyjeli do letního vedra autem s koly naloženými na střeše a navečer dojeli do kempu Komorník v Kunžaku. Těšili jsme se ,že horko, které nás celý den trápilo, spláchneme koupáním v rybníce Komorník. Po dojezdu do kempu jsme ovšem zjistili, že rybník je díky opravě hrází vypuštěný a díky tomu je kemp krásně volný. O něčem velmi podobném se mi zdálo již kdysi ale protože si sny nezapisuji pamatuji si jen, že v tom snu jsme se tam dlouho nezdrželi, jen jsme přespali a druhý den pokračovali dále.

neděle 4.8.2013  Kunžak – Oetztall

Po celém dni jízdy autem jsme konečně dorazili do Oetztall. Cestou přes Alpy nás zastihla bouře. Silná bouře ba dokonce magická. Nikdy jsem nezažil bouři se zelenými mračny. Ale projeli jsme a po vyhlédnutí míst k odložení auta na příští tři týdny jsme nalezli kemp a přespali.

pondělí 5.8.2013 Oetztall – Weer

Ráno jsem sundal kola z auta a vyložil všechny potřebné věci na třítýdenní cestu. Jen LeHacka jsem nechal na autě. Auto jsem odvezl na nádraží na vyhlídnuté místo, zaparkoval a sundal kolo. Na kole jsem dojel do kempu za holkama. Naložili jsme brašny a vydali se na výlet. Teda až po nezbytných zmatcích :-) Andrejka dostala za úkol namazat si rty jelením lojem a vyhodit smetí. Samozřejmě vyhodila i jelení lůj do kontejneru ve kterém nic nebylo, takže  musela si vlézt do kontejneru. :-) Pavla při odjezdu otočila kolo tak divoce, že ohla závěsný mechanismus vozíku, takže již nedržel a za jízdy se odpojil. Samé drobnosti :-) vozík jsem porovnal, jak se dalo a po zajištění opět držel pevně zavěšený za kolem a my se vydali na cestu.

Stezka vedla mimo silnice , okolo Alpy. Inn je studený a kalný a docela rychlý. V Innsbrucku jsme ve Sparru koupili maso a v parku si ho na takovém betonovém stolečku na benzínovém vařiči udělali k obědu. Můj MSR Dragonfly nejprve hoří plamenem a tak se asi nějací lidi vyplašili a poslali na nás policajti. Naštěstí ti přišli, až když už jsme se po jídle balili na odjezd a tak jsem jen zaregistroval dva policajty, jak hlásí do vysílačky, že tam jsou jen tři cyklisti a zrovna odjíždějí, a že jinak se tam nic zvláštního neděje. :-)

Večer jsme dojeli k nějakému kempu kde chtěli za ubytko 37 Euro a tak jsme jeli do Weeru a tam přespali za 27 Euro. Docela drahota to Tyrolsko. Večer byla bouřka ale tu jsme prospali v stanu.

ujeto 83 km za 5:30

úterý 6.8.2013 Weer – Zell am Ziller

Po včerejší bouřce ani památky, nebe jak vymetené a předpověď na velmi horký den. Taky že jo, na sluci 46 a ve stínu 34 gradů podle Celsia. Odbočili jsme od Innu do údolí Zilleru a chvíli po odbočce jsme nalezli krásné přírodní koupaliště s nádherně čistou a chladivou koupelí. Schladili jsme se a pokračovali vstříc Alpám proti proudu Zilleru. Kousek od krytého mostu jsme nalezli odpočívku s tekoucí vodou a uvařili obědo-večeři. Cestou jsme minuli kemp ale nelíbil se nám a tak jsme dojeli až do kempu Hoferdorf v Zell am Ziller. Majitel nám udělal zajímavou cenu a tak jsme tam zůstali na noc. Kemp je ve městě ale vyspali jsme se dobře. V noci byl velký vítr z bouřky ale k nám bouřka nedošla.

ujeto 53 km za 5

středa 7.8.2013 Zell am Ziller – Mayerhofen – Radfeld

Opět krásný den s tropickými teplotami. Dojeli jsme do Mayerhofenu a tam jsme si na oběd koupili maso a u soutoku Zilleru s nějakým potokem jsme uvařili obídek a pozorovali raftaře na řece. Údolí Zilleru stejně jako řeka je veselé a působí jako nezbedný mladík. Po cestě jsme si udělali přestávku na koupání v přírodním koupališti a po opuštění údolí Zilleru a napojení na Innskou stezku jsme dojeli ke kapličce nedaleko Radfeldu. U kapličky, kterou si místní lidé postavili jako vzpomínkové místo na své mrtvé je zdroj tekoucí vody, lavičky a pěkná louka. Rozhodli jsme se zde přespat. Večer nás přišli zkontrolovat vesničani ale usoudili, že jsme poutnici a že se s jejich mrtvými shodnem a nebudem je rušit a tak nám popřáli dobrou noc :-) V noci akorát hlučela blízká dálnice.

ujeto 54 km za 3:31

čtvrtek 8.8.2013 Radfeld – Simsee

Ráno jsme vstali brzo už v 5:30. Sbalili jsme stan a uvařili snídani a v 7:30 jsme už byli na cestě. Dnes se má podle předpovědi ochladit a opravdu silný protivítr nás zpomaluje celý den. Rakouské cyklostezky jsou asfaltové ale od Kufsteinu už jedeme Německem a tam jsou stezky šotolinové. Jeli jsme okolo Innu až do Rosenheimu a tam jsme odbočili k Simsee. Objeli jsme jezero až na jeho horní konec a tam jsme konečně nalezli kemp. Občas poprchávalo ale teplota byla stále asi 27 gradů podle Celsiuse. Večer jsme se koupali v jezeře. pozorovali sousedovy holky asi jedenáctiletá děvčata, všude jezdila na jednokolkách a byly moc šikovné :-)

ujeto 88,5 km za 5:55

pátek 9.8.2013 Simsee – Wasserburg

Konečně jsme se vyspali klidně a bez hluku z dálnice. Ráno jsme vyjeli dost pozdě a záhy začalo pršet. První déšť jsme přečkali na zastávce autobusu s cyklistickým párem z Německa. říkali, že pršet bude jen dnes a pak už má být zase hezky ale už ne tak horko. Tak jsme po dešti vyjeli ale déšť v přeháňkách nás provázel celý den. Chvíli jsme jeli podél Innu ale pak nás stezka vyvedla do kopce pryč od řeky na bavorský venkov. V 16 hodin se spustila průtrž mračen ale my byli naštěstí blízko přístřešku a tam jsme se skryli a ten hodinový déšť přečkali. Pak jsme jeli dále a navečer dojeli k Waserburgu. Tam není kemp, tak jsme nevjížděli do města na noc ale vrátili se na venkov, a protože se spustil znovu déšť, vyprosili jsme si možnost přespání u rodinného domku.

V noci se to vypršelo a nad ránem se na obloze objevily hvězdy.

ujeto 50 km za 3:41

sobota 10.8.2013 Wasserburg – léčebna Muehldorf

Ráno jsme nakoupili na okraji Wasserburgu v Lídlu na dva dny a vynechali jsme zajížďku do města. Nějaká varianta Innradweg vede kousek od křižovatky a protože se nám bavorský venkov líbí víc než města, dostal přednost.

Při hledání místa na oběd jsme sjeli k řece v Garsu. Ale kláštěr v Garsu je na kopci a tam je stoupání 14%. To jsme zavrhli a udělali si piknik na břehu řeky. Holky už mají takový hlad, že jim chutná i to co uvařím. Guláš z konzervy (s opravdickým masem) a polenta.

Večer chvíli před 20 hodinou jsme dojeli k nějakému ústavu pro vozíčkáře. Poprosil jsem paní, zda neví o nějakém kempu v okolí a pokud ne tak zda bychom mohli přespat na jejich pozemku. Nejprve to zavrhla ale pak zavolala panu řediteli a ten svolil k tomu abychom si postavili stan v sadu a přespali tam. A když hosté tak se vším všudy, osprchovali jsme se a použili záchod a přespali. V noci se nám zdála spousta divných snů a když jsme si o nich povídali vzpomněl jsem si na jednu povídku z výběru Neil Gaiman – Sandman , povídka se jmenovala Opravář snů. :-)

ujeto 52 km nevím za jak dlouho :-)

neděle 11.8.2013 léčebna Muehldorf – usedlost u Eringu

Ráno jsme rychle sbalili, posnídali banán a po cca 1/2 hodině jízdy našli hezké místo a uvařili vločky a pojedli vydatnější snídani. Protože jsme jeli alternativní Innradweg, která je souběžná s Paparadweg dorazili jsme do města kde působil minulý papež Ratzinger zvaný Benedikt XVI. Z města jsme spadli k řece a podél Innu pěkně po rovině. Na jednom výtluku jen tak zasypaném štěrkem to Pavla nezvládla a spadla, naštěstí jen odřená noha. Hned jsem ji to umyl a postříkal Acutolem a noha se ani nezanítila.

Dojeli jsme k místu odkud je Inn zase hranicí mezi Německem a Rakouskem. Tato oblast je ptačí rezervací Natura 2000, takže žádné spaní nadivoko. Praskl mi přední plášť  Mám v duši tmel, takže, když je díra dole, vzduch neuniká, ale jak se kolo točí tak občas se záslepka utrhne a pak mi to na nohy stříká zelený sajrajt. Na nejbližším vhodném místě, jsme domluvili nocleh. :-)

ujeto 72 km nevím za jak dlouho :-)

Komentáře

Komentáře nejsou pod tímto článkem povoleny.