Bohumín - Břeclav 3,5 dní 260 km

Pátek 4.7.2014 Bohumín – Blahutovice 65 km

Ráno do práce s nabaleným kolem a po práci do Hustopeče nad Bečvou. Takový byl plán ale díky internetu jsem se dozvěděl, že zrovna na pátek je v Hustopečích u hospody plánován koncert nějaké rockové kapely. Může to být fajn akce a může to být průser, kdy se nevyspíme. Takže jsem hledal ubytko někde jinde. Další na řadě je kemp v Hranicích na Moravě, ale to je na páteční odpoledne po práci přece jenom již dost daleko a tak jsem hledal dál.

A při projíždění trasy na mapy.cz jsem si všimnul kousek od plánované cesty obrázku maličkého stanu v mi nic neříkající vesničce Blahutovice. A tak jsem začal hledat informace co je to za místo. Moc informací jsem nenašel, jen, že to byl kdysi statek, který majitel odkázal jeptiškám někdy v roce 1925 a pak to byl klášter do doby než to komunisti zrekvírovali a udělali z toho ruinu. Tu pak získalo nějaké neznámé občanské združení a ti tam po zrekonstruování objektu, provozují možnost ubytování.  Bylo tam několik telefonních kontaktů a tak jsem na jeden zavolal.

Pán se kterým jsem se bavil, mi řekl, že tam dnes stejnak bude, protože bude uklízet po skupině co v pátek skončila a že tam ta možnost stanování samozřejmě je hlavně díky tomu, že tam zrovna nikdo nemá naplánován pobyt. Domluvil jsem se s ním tedy, že se tam večer stavíme a pak jsem celou trasu přeplánoval tak, abychom končili v Blahutovicích.

A pak jsem celou cestu přemýšlel co nás tam asi čeká. Co když to je nějaká sekta, nebo něco jiného. Ale po dojezdu do Blahutovic jsem se  otázal místní omladiny na existenci komunitního centra.

„Tady nic takového není“, byla jednoznačná odpověď.

Asi 5  metrů od cedule s nápisem Komunitní centrum klášter:-)

Na dvoře stálo auto s otevřenými dveřmi a nikde ani člověk. Vešel jsem tedy do domu a na mé zvolání sešel po schodech štíhlý muž asi v mých letech. Rychle jsme se domluvili a nakonec jsme se vykašlali na stan a za 200 Kč na noc za oba jsme přenocovali. Měli jsme k dispozici celý klášter, včetně kaple. S teplou vodou a velkou kuchyní. Teda bez kanceláře a soukromého bytu :-) Místo evidentně zasvěceno svatému Františkovi z Asisi. Docela příjemný světec, v noci nerušil a za svého života měl rád zvířátka. :-)

Sobota 5.7.2014 Blahutovice – Kroměříž 86 km

Ráno jsme pozamykali barák, klíče předali dle domluvy a vyrazili směr Hustopeče na cyklostezku okolo Bečvy. Velký stoupák do Dubu jsme statečně vytlačili kola, ne žeby se to nedalo vyjet ale proč :-) Za to ten padák z Vysoké do Hustopečí byl adrenalinový. Při rychlosti 62 km/h se mi krásně zpomalil čas a zrychlil tep :-)

A pak pohodlně okolo Bečvy do Hranic. V Hranicích trošku pršelo ale nic čemu by se nedalo ujet. V Přerově, jsme na protějším chodníku viděli lehokolistu. Stejnak jsme jeli na druhou stranu nakoupit , tak jsme aspoň pokecali. A ještě nám poradil cestu po silnici do Kroměříže. Sice občas auto ale aspoň ta cesta rychle utekla :-)

V Kroměříži jsme díky tomu byli docela brzko a tak jsme si na náměstí udělali obědovečeři s delším odpočinkem. Pak jsme projeli zámeckou zahradu a vydali se ke kempu. Jacht klub u Bagráku byl místem, kde jsme chtěli přenocovat.

Kousek od kempu mi začlo něco vzadu cinkat a až po dojezdu do kempu jsem zjistil, že mi chybí matka rychloupínáku. Asi se na drngačce uvolnila a postupně vyšroubovala. Sice jsem trasu prošel pěškem ale nenašel jsem ji.

Hodný pán správce mi v jacht klubu věnoval jednu matičku M5 s takovým tím bordelem vevnitř závitu co zabraňuje tomu, aby se matka nevyšroubovala a k tomu podložku aby to přimáčklo zadní vidlici ke kolu. Tak jsem se zbavil největšího stresu jak dojedem, protože byl svátek a v neděli další a určitě bychom nikde nenašli žádny cyklokšeft otevřený. :-)

Kemp Jacht klub Kroměříž, malý ale velmi útulný kemping na břehu vybagrované štěrkovny zvané místními Bagrák :-) Moc hezké místo.

Neděle 6.7.2014 Kroměříž – Strážnice 62 km

Ráno Pavla jako první věc kousek od odbočky ke kempu našla mou ztracenou matičku k rychloupínáku a tak jsem si oddechl. Nechal jsem na kole provizorní opravu, protože mě lákalo zjistit, jak bude držet. A držela dobře a po celou cestu se nepovolila :-)

Cesta z Kroměříže okolo řeky Moravy a okolo Baťova kanálu je luxusní cyklostezka. Jenže je krásný teplý den a na stezce je dost lidu, ale vzájemná tolerance cyklistů a inlajnistů je příkladná a tak jedeme svižně ale bezpečně. Po Baťově kanálu jezdí lodičky s motorem malou rychlostí a tak mi to oproti kolu připadá jako docela nudná záležitost. Z kola je vidět aspoň do kraje ale z lodě, kde jsou utopení pod terénem vidí z okolí docela prd, si teda myslím :-)

Dneska je hodně horko a tak se teším až někde za Uherským hradištěm narazíme na štěrkovny a okoupeme se. A měli jsme štěstí a zastavili jsme na pěkném místě s dobrým přístupem k vodě. A tam jsme se schladili a odpočinuli si přes ta největší vedra, protože nejsme roboti a neplníme plán :-) Do Strážnice jsme dojeli odpoledne a protože centrum města bylo rozpálené jak plechová střecha, vybodli jsme se na večeři v hotelu a rovnou zapadli do kempu. Jsou dva naproti sobě a ten levý měl vetší plochu a málo stanů. Navíc měl sprchy v ceně a teplou vodu a lavičky a tak jsme to zapíchli tam. Večeři jsem uvařil ze zásob, když u to ssebou tahám, tak ať to nedovezu domů :-)

Stan jsme postavili co nejdále od silnice a v noci se dalo spát, provoz nebyl největší a přece jenom po tak horkém dni jsme byli docela utahaní.

Pondělí 7.7.2014 Strážnice – Břeclav 62 km

Ráno jsme brzo sbalili a v očekávání dalšího horkého dne jsme vyrazili na cyklostezku. Teda cyklostezku. Cyklostezkou to mohl nazvat je hodně cynický cyklista. Zpočátku pohodlná polňačka se v lese změnila na hnusnou, velkýma šutrama vysypanou cestu, vhodnou leda tak pro náklaďáky anebo traktory. Ale přetlačili jsme to a protože jsem byl z internetu o této části trasy informován, nechtělo se mi ji objíždět po rušné silnici. I když i to by se dalo.

V Hodoníně pěkně zacyklená trasa 47 svádí cyklistu jezdit v kruhu okolo náměstí v jednosměrce :-) Ale díky milému řidiči červeného autíčka, který nám vysvětlil cestu, jsme se z Hodonína záhy vymotali :-) Pokračovali jsme po trase 43 až do Moravské Nové Vsi, kde si Pavla nejprve vzpomněla na brigády na které sem před pár lety coby studentka gymplu jezdila a síla vzpomínky ji vytáhla i vzpomínku na skvělé koupání v místní štěrkovně. A tak jsme cenně nastoupané metry zase ztratili cestou z kopce ke štěrkovně. Ale koupání bylo skvělé, a odpočinek vítaný. Po koupačce jsme se už nevraceli na 43 ale rozhodli jsme se pokračovat okolo Moravy po 44. Na krásném asfaltu jsme se nechali zlákat zelenou turistickou značkou a ta nás dovedla až k odbočce na Lanžhot. Tam jsme se rozhodl, že lépe bude vyzkoušet cestu okolo Moravy po protipovodňové hrázi, kudy vede ta trasa 44. No nic moc stezka, To ta asfaltovaná zelená značka byla hodně luxusní :-) A stejnak jsme po dojetí k mostu na Slovensko nakonec odbočili a přes Lanžhot dojeli po silnici do Břeclavi.

Na nádraží jsme dojeli v čas odjezdu vlaku ale protože byl 10 minut opožděn, měli jsme dostatek času na naložení kol a brašen. V Přerově jsme přestupovali na další vlak směr Bohumín. Sice jel před ním rychlík od Brna ale protože byl na povinnou rezervaci kol, kteroužto jsme neměli a vlakvedoucí ji nemůže prodat, tak jsme počkali na osobák a víceméně bez komplikací dojeli do Bohumína. :-)

 

Komentáře

Komentáře nejsou pod tímto článkem povoleny.