5. Vsetínský fotomaraton

Sobota 24.5.2014

S kamarádem Vaškem jsme se ráno vydali do Vsetína na 5. Vsetínský fotomaraton. A taky potkat se s kamarádama z Valmezu a zafotit si v ulicích města.

Po zaplacení registrace a přidělení čísla na kartu na které budeme odevzdávat soutěžní fotografie, jsme si šli sednout za klukama. Už uplynula nějaká doba od našeho posledního setkání a tak bylo o čem povídat. A tak nám čas do oficiálního zahájení pěkně utekl.

V 9:45 nás prezident fotoklubu Vsetín nahnal do společenské místnosti sokolovny a oficiálně zahájil fotomaraton. Pozval paní kantýnskou, aby vylosovala jedno soutěžní téma z pěti připravených. A jako obvykle, to co jsem si říkal, že bych chtěl nejméně, tak to bylo vytaženo. Máj lásky čas. Taková snadná témata jako Tři, nebo Červená by mě potěšily více ale co už. Dlouho jsem nefotil a tak co se stane, když se nic nestane? Nic. A když nic nevyhraju aspoň se nebudu muset tahat s výhrou :-)

Po vylosování téma jsme šli před budovu spáchat společnou fotku ala školní skupinový portrét. A pak jsme se vydali do města. Odskočil jsem si ještě na WC a tak, když jsem vyšel před budovu, byli už všichni pryč. „To nevadí, aspoň si v klidu promyslím co chci fotit.“, pomyslel jsem si. Ale nakonec jsem zamířil na náměstí a tam jsem kluky našel. Ve stánku jsem si koupil ovčí sýr a hned jsem ho sežral. Jednak byl čas svačiny, druhak co, kdyby se skazil a třeťak měl jsem na něj chuť.

Přes svoji nechuť vstupovat do jakékoliv organizace jsem přijal nabídku na čestného (neplatícího) člena fotoklubu Konfrontace z Valašského Meziříčí. A tři členové jsou zde a tak jsme si povídali a procházeli jsme městem směrem ke hřbitovu. Jeden mimosoutěžní úkol byl, pro sponzora vyfotit časopis FOTO. A mi se líbí fotit takové blbinky na hřbitově.

Ale než sme tam došli, narazili jsme v jedné zajímavé uličce na motoklub. A uvnitř krásnou starou motorku Jawa 350 pérák. A tak jsme vstoupili a popovídali si s majitelem a byli jsme zřejmě i my pro něj natolik exotičtí, že nám ukázal starý psací stroj a klubovnu a nechal nás v krámě fotit tu spoustu krásných zátiší. A povídali jsme si o historii baráku. A vůbec bylo to moc fajn setkání. A já stejně potřeboval přepnout na fotící mód a dostat se do fotícího transu. Být v transu je důležité, člověk se usebere a začne vidět věci jinak. :-)

Na Vsetínský židovský hřbitov jsme se protáhli uzounkou uličkou a pak jsme prošli i křesťanský hřbitov. A já u jednoho náhrobku vyfotil mimosoutěžní úkol. A promyslel si jak chci fotit Máj lásky čas. Nechci klišé, nechci mileneckou lásku. Postavím to na portrétu. A na dvojicích a na zajímavých lidech. To se mi usadilo v hlavě. A tak jsem šel a hledal jsem co mne zaujme. A před domem stála babička s vnučkou. Vnučka měla berle a nohu v gypsu. Šel jsem k nim a poprosil je, zda si je mohu vyfotografovat. Souhlasily ale přizvaly si maminku dítěte. Tak tam byly tři.

Další byl tatínek, který ukazoval svému synkovi jak sekačky sekají trávu okolo paneláků. Šel jsem k nim a požádal je o souhlas. Chlapeček do té chvíle zaujatý sekačkami se otočil na mne sledoval mne s tak vážnou tváří a já fotil a fotil.

Pak jsme došli k zámku. Byla tam zrovna svatba a svatebčané se fotili v parku. Nechci tam ženicha a nevěstu. Blesklo mi hlavou a začal jsem se soustředit na ostatní svatebčany. Kluk s holkou si oblékali motorkářské helmy a chystali se odjet. Zaujal mne kontrast obleku a motohelmy. A pak, když odjížděli, jsem si vysnil fotku. Jak si kluk odváží děvče na motorce. Je máj a on si ji odváží na své lásce, na motorce.

Hned jak odjeli, šel jsem hledat dál. Na louce stál manželský pár dvou lidí již v důchodu. Zaujal mne staříček, vypadal tak ztraceně. Šel jsem k nim a požádal je o souhlas s fotografováním. Pani se mne sice snažila zbavit ale nakonec jsem souhlas získal. A stará paní jako správný ředitel zeměkoule hned svolala široké příbuzenstvo a tak jsem získal skupinový portrét.

Po odjezdu svatebčanů jsme pokračovali do městského parku. A v parku velká koncentrace fotografů a mladých lidí. Pod plachtovým altánkem prostřené stoly  s jídlem a působilo to jako velmi nenucená párty pod širým nebem. Dal jsme se do řeči s mladíkem a ten mi vysvětlil, že tohle je také svatba. A tak jsem hned sondoval, zda bychom tam mohli fotit. Mladík přivedl svou nevěstu a oba souhlasili. :-) A tak jsem se rozhlédl a začal hledat zajímavého člověka pro soutěžní fotografii. A už jsem ji uviděl. Odlišovala se od ostatních svou nakrátko ostříhanou hlavou. Šel jsem k ní a požádal ji o fotografii. Vysvětlil jsem ji, proč chci fotit zrovna ji a jak bych si to představoval, že bych chtěl ji s holkou nebo prostě cokoliv co není klišé mileneckého páru držícího se za ruce.

A ona řekla:„Škoda, že tu není můj partner, ostříhali jsme si stejně hlavu.“

Její kamarádka se rozhlédla a ukázala na jednoho ze svatebčanů a :„Co kdyby to byl on?“

Podíval jsem tím směrem a uviděl jsem chlapce s hlavou stejně nakrátko jako měla moje vyhlídnutá dívka. Šel jsem k němu a pokusil se mu anglicky vysvětlit co bych po něm chtěl. A krátkovlasá dívka, když slyšela mou strašnou angličtinu, tak se ujala mého úkolu a vysvětlila mu co po něm chci a on souhlasil. :-) Odvedl jsem si je kousek od davu. do prostoru umístil dvě židle a usadil je na ně. Automaticky zaujali stejnou pozu a chytili se okolo ramen. Supr a pak jsem jen fotil a kontroloval si pozadí, aby mi tam nikdo nelezl a že se ostatní fotografové snažili. :-) Ale povedlo se mi najít uhel kde bylo pozadí čisté :-)

No a pak jsem si uvědomil, že už mám hlad a tak jsme šli do hospody na oběd. Než nám nachystali jídlo tak jsem si fotky přehrál do tabletu. Udělal výběr a myslím, že se opravdu lépe vybírá na 10" než na malém náhledovém display fotoaparátu. A pak jsem už jen odmazal nevybrané fotografie na fotoaparátu a na kartě mi zůstaly jen tři vybrané a jedna mimosoutěž. Po obědě jsem odevdal kartu s fotkama a odešel s klukama pokecat na pivo ven, aby porota mohla hodnotit.

Při vyhlašování výsledků fotosoutěže jsem získal 3.místo. A tak jsem si odvážel domů cenu a knížky. Jednu knížku s podobnou tematikou již doma mám a tak jsem ji věnoval Vaškovi. Je to můj kamarád a krajinu fotografuje a tak ji ocení více než já.

Krásně strávený den na Vsetíně. :-)

Komentáře

Komentáře nejsou pod tímto článkem povoleny.