Hradec nad Moravicí na kole

Ve dnech 1.-2.4.2017 jsme si udělali první cyklovandr na rozjezd sezony. Vyjeli jsme v sobotu ráno z domu a po různých cyklostezkách a silnicích jsme dojeli do Kravař, kde jsme využili služeb místního pohostinství a dali si chutný obídek. Po obědě jsme zalehli a jeli do Jakubčovic. Prozkoumali jsme výhledy z rozhledny a pak jsme si již hledali stromy k zavěšení.

Našli jsem si odpočívku a tam jsme si uvařili na lihovém vařiči večeři. Pak jsme přešli na vyhlédnuté místo s vhodnými stromy. Zavěsili jsme se. V příjemném pohupování v hamace jsme prospali noc.

Ráno jsme se vrátili na odpočívku, kde jsme si uvařili ranní ovesnou kaši a kafe a pak jsme se spustili do Hradce nad Moravicí a okolo Moravice a pak Opavice jsme se vrátili domů.

Beroun

Ve dnech 16.-19.3.2017 jsme po výletu do Paříže pobyli v Berouně a udělali jsme si dva výlety. Jeden koloběžko-cyklistický do Karštejna kolem Berounky a druhý pěší přes kopec do Nižboru.

Paříž

Ve dnech 11.- 15.3.2017 jsme si s dětma udělali výlet do Paříže.

Pokračování tohoto článku »»»

stan Zubřík

Zaujalo mě na internetu pár blogů o táboření, které se zmiňují o existenci repliky neolitického stanu. Tento jednoduchý třídílný stan Zubřík se třemi tyčemi vznikl někdy v roce 1988 jako replika pravěkého stanu umožňujícího rozdělat oheň ve stanu. Hlavně proto, že osvědčený model indiánského tee-pee byl moc americký a málo se hodil pro tábory experimentální archeologie.

Dá se koupit ušitý, anebo si napsat o střih na LLM (liga lesní moudrosti) ale mi se zachtělo si udělat model, na kterém se pokusím udělat si vlastní střih. Po pátem pokusu jsem našel tvar, který by mi vyhovoval. A model jsem si vyfotil. Myslím, že tento stan si nepořídím, jakkoliv mne láká možnost v něm strávit některé táboření.

Jako hlavní nevýhodu bych viděl nutnost měkkého podkladu, aby se daly zatlouct kolíky (20 kusů), aby byla plachta dobře napnutá. A taky váha, nevhodné na přesuny každý den na jiném místě. Ale na táboření delší dobu na jednom místě bych ho bral.

stan Zubřík

Sněžnicovýlety 2017

Na vánoce jsme si se ženou nadělili sněžnice, abychom ten pro kolo nevhodný zasněžený čas nějak smysluplně prožili. Máme sice běžky ale běžky do kopce podkluzují, na rovině na mě ostatní lyžaři furt řvou nevímproč STOPÁÁÁ. No a z kopce se jezdit bojím. Proto sněžnice. Umožňují přiměřeně rychlý, důstojný pohyb ve sněhu a přijdou mi zábavné. No a kde je prohrnuto dá se jít i bez nich.

Pokračování tohoto článku »»»